Narodit se ve Francii by pro mě alespoň z hlediska nejoblíbenějších seriálů byla jednoznačná výhra. Francouzi se do mého vkusu dokonale ztrefili a naprostou většinu mých oblíbených seriálů buď natočili, nebo pokud nejsou zrovna francouzské, tak je alespoň vysílají v TV a vydávají na DVD. Jak říkáš, tv ČR bysme se vydání Heleny, Rozmarů a jim podobných seriálů na DVD nikdy nedočkali.:( Přitom v případě Rozmarů od 66 výš bych se klidně spokojil i s kompletně vyměněným osazenstevem českých dabérů, jen abych tomu rozuměl.
Že u nás nikdy neběžely Prázdniny lásky mi ale zas až tak nevadí, kdo ví, jestli bych je vůbec chtěl nahrávat, i kdyby je Nova odvysílala.
Zvláštní je, že koncem roku 97, kdy Rozmary dávali v TV, jsem je nahrával spíš už kvůli kompletaci pokračování Heleny. Tehdy mě Rozmary moc nebraly a je dost možné, že druhou půlku Rozmarů, kde už je ta hnusná Cynthia, bych možná ani nenahrál. Ale časem se mi Rozmary zalíbily čím dál víc (alespoň ta první půlka seriálu) a teď už je mám radši, než posledních 100 dílů Heleny bez Johany a Kristiána. Asi je to tím, že ke konci Heleny byl děj čím dál víc rozvláčný, táhlý a bez nápadu, ani ten humor už nebyl zrovna originální. A s Rozmarama přišla jakoby nová míza, děj nabral na pružnosti, mladosti a vtipnosti.
Přemýšlel jsem, čím to asi je a došel jsem k závěru, že seriálu velmi prospělo, že všichni začali bydlet pod jednou střechou. Nejvtipnější jsou totiž ty ranní debaty, jak José vždycky remcá, když musí připravovat snídani a pak se ještě začne popichovat s Lolou.:) To fakt nemá chybu.:) |